Lóra.cz – Originální Karetní Hra z Kladna

KARETNÍ HRA

Napříč generacemi, jedna hra.

Kalendář a svátky

Objevte kouzlo tradiční karetní hry

Chcete se bavit s rodinou nebo přáteli?

Objevte Lóru!

Tato klasická kladenská karetní hra je zárukou hodin plných napětí, zábavy a smíchu.

Nezáleží na tom, jestli jste ostřílený karbaník, nebo teprve začínáte – Lóra vás okamžitě pohltí a dopřeje vám nezapomenutelné chvíle.

Nechte se okouzlit jedinečností této hry!

Lóra, oblíbená karetní hra Kladeňáků, má kořeny hluboko v místní historii.

Kladno je známé svými hutěmi, doly a hokejem. Ale věděli jste, že k němu neodmyslitelně patří i Lóra – karetní hra, jejíž původ je opředen tajemstvím? I když nikdo s jistotou neví, jak přesně se Lóra na Kladně objevila, je jasné, že se tu hraje minimálně od 30. let 20. století, a možná i déle.

^{Záhadný původ Kladenské Lóry}

Kolem vzniku Lóry koluje hned několik teorií, jedna zajímavější než druhá. Někteří badatelé naznačují, že ji do Kladna mohli přivézt němečtí vojáci během protektorátu, nebo že má kořeny v maďarské hře „lórum“, která je zmiňována už v roce 1916. Další spekulace mluví o slovenských pracovnících, kteří přišli na Kladno za prací do hutí a hru s sebou přinesli. Není vyloučeno ani to, že Lóra vznikla přímo mezi dělníky Poldovky, kteří si chtěli zkrátit dlouhé večery v hospodách. A pro ty, kdo mají rádi humor, existuje i pravdivá teorie, že jejím původcem je samotný Jára Cimrman!

^{Z Hutí a dolů na koleje i za hranice}

Lóra se původně šířila především mezi huťaři a havíři, a svůj největší rozkvět zažila v 70. a 80. letech minulého století. Postupně se ale její popularita rozšířila i mimo Kladno. Dostala se na vysokoškolské koleje v Ústí nad Labem či Českých Budějovicích, na sever Moravy, a dokonce se hraje i na Slovensku. Ještě zajímavější je fakt, že si Lóru oblíbil dokonce i jeden Holanďan! To svědčí o tom, že ať už je její původ jakýkoli, Kladenská Lóra má potenciál oslovit hráče napříč regiony i národy.

Karetní hry Lóra, Lorum a Barbu: Co mají společného a čím se liší?

Svět karetních her skrývá překvapivé souvislosti. Lóra, Lorum a Barbu tvoří jednu herní rodinu, která vychází ze stejného základního konceptu: nejde o jednu hru, ale o sadu různých miniher (smluv), z nichž každá má vlastní pravidla a vlastní způsob bodování. Některé hry jsou negativní — hráči se snaží vyhnout trestným bodům — jiné jsou vykládací nebo dokonce pozitivní.

Jedna rodina, tři směry: Odkud tyto hry pocházejí?

^{Lorum – maďarský předek celé rodiny}

Za původ celé rodiny her se považuje maďarská hra Lorum, historicky rozšířená v rakousko‑uherském kulturním prostoru. Byla oblíbená mezi maďarskými Němci, hrála se se 32karetním německým balíčkem a obsahovala osm různých smluv, které tvoří základní „DNA“ celé skupiny her.

Z Lorum pochází typické negativní disciplíny jako Žádné červené, Žádné zdvihy nebo Červený král, i závěrečná vykládací hra Domino.

^{Lóra – český potomek s vlastní identitou}

Lóra je česká varianta Lorum, která se nejvíce zakořenila na Kladně, kde se stala součástí místní kultury i turnajové tradice. Převzala strukturu Lorum, ale modifikovala ji do pevného pořadí osmi her, včetně unikátní české inovace – disciplíny Maturita. Využívá stejný 32karetní mariášový balíček a stejný princip přiznávání barvy.

Na rozdíl od Lorum byla Lóra postupně formalizována, zejména klubem Petasites, který dlouhá léta organizuje Národní mistrovství.

^{Barbu – francouzský bratranec, ne potomek}

Ačkoliv se dříve předpokládalo, že Barbu je přímým potomkem Lorum, analýza ukazuje něco jiného. Barbu je paralelní evoluce — vznikla z herního předchůdce zvaného „King“, což byla také 32karetní hra založená na vyhýbání se červenému králi. Právě tento motiv sdílí se Lorum i Lórou.

Ve Francii byla hra přepracována hráči bridže, upravena na 52karetní balíček, doplněna o nové smlouvy, kontrování a o volbu smlouvy deklarantem. Výsledkem je strategie bližší „salonní“ bridžové kultuře než hospodskému stylu Lóry.

Skutečný původ karetní hry Lóra

Jára Cimrman a karetní hra Lóra – Zrod Lóry z potu a přátelství

Představte si, že se Jára Cimrman ocitl na Kladně. Vzduch tam byl tehdy prosycený uhlím, žhavou ocelí z Poldiny huti, z hlubokých šachet a jejich komínů stoupal dým, parní lokomotivy syčely den co den. Cimrman, mistr citlivé duše, brzy pochopil, jaká dřina se skrývá za umouněnými tvářemi místních horníků a hutníků. Viděl jejich mozoly, cítil únavu po šichtě, ale pod tou drsnou slupkou objevil něco cennějšího – ryzí přátelství a upřímnou radost z každého vyhraného okamžiku.

A právě pro ně, pro tyhle poctivé chlapy, se Cimrman rozhodl něco vymyslet. Něco, co by jim ukrátilo dlouhé večery v hospodách, kde pivo teklo proudem. Chtěl hru, která by prověřila jejich bystrý rozum a zároveň jim dopřála pořádnou zábavu. Hru, která by byla chytřejší než všichni „machýrci“ z Poldiny huti, kteří se tvářili, že jim patří svět. A tak se zrodila Lóra. Geniální Cimrman jí dal jméno, které v sobě skrývalo tak trochu škádlení, taková malá „divčí válka Poldinky a Lóry“ odpověď na mužský svět oceli a uhlí. A v okamžiku, kdy se Lóra poprvé rozletěla po hospodských stolech, začala ta pravá bitva důvtipu a štěstí, kde každý mohl ukázat, co v něm je, bez ohledu na šichtu. A tak dodnes, když si na Kladně sednete k Lóře, cítíte ten odkaz. Odkaz na časy, kdy se v potu a kouři rodilo nejen železo, ale i legendy a přátelství utužované u karet.

Jak jsem se naučil hrát Lóru

Skutečný příběh hráče, který se narodil v roce 1928

Nevím, kdo hru vynalezl ani kdy se to stalo.

Ale muselo to být dávno před rokem 1944, kdy jsem začal jezdit vlakem z Kladna-Výhybky na Masarykovo nádraží v Praze. Sedával jsem u čtyř starších pánů a díval se, jak hrají. Jednoho dne jeden nepřišel a nikdo nevěděl proč. A tak mi řekli: „Ty mladej, jistě již umíš hrát, tak si přisedni.“ A hrál jsem s nimi každý den, cestou do Prahy a zpět, až do konce srpna 1945. Lóra se hrála stejně jako dnes, ale navíc se hrála ještě „lízačka“, to jest každý dostal tři karty, z paklu se dobrala barva a hrálo se jako „zelená louka“. Pak jsem od 1. září začal studovat na Obchodní akademii ve Slaném a své partáky již nikdy neviděl. Snad si našli někoho jiného. Od té doby jsem Lóru nehrál, až v roce 2003 mě přítelkyně mé manželky vybídla, abych si šel zahrát. Od té doby hraji pravidelně. Jako osmdesátník jsem zřejmě jeden z mála starých hráčů, kterým Lóra přináší radost a pobavení.

Kladenské hrací karty na Lóru

Originální kladenské motivy na jednohlavých mariášových kartách

Původní mariášové karty s motivy vzpínajícího se koně, pyramidy nebo mrtvého bažanta byly nahrazeny ryze kladenskými motivy. Výtvarného pojetí se ujal kročehlavský patriot, ilustrátor Ivan Kubát. Na kartách najdeme 32 originálních motivů, které přibližují fenomény, které formují či formovaly Kladno.Žaludy jsou inspirované hutnictvím a zeleným hornictvím, na srdcových kartách jsou zobrazeny architektonické dominanty a významné osobnosti kulturního a společenského života města a kule jsou věnovány sportu.

Tradiční kladenská hra LÓRA - objednat karty obrázek

Na první se dává,

řekl na začátku hry hornický předák Karel…